Ohlédnutí za sezónou 2009

 Holubářský rok 2009 pro nás začal už v únoru, kdy jsem si v Heřmanovicích zapářil holuby, po kterých jsem si chtěl vyzkoušet holoubata v Čáslavi. V březnu jsme postavili holubník pro holoubata, který zel do dubna prázdnotou. Poslední týden v dubnu byl holubník osazen prvními holoubaty. Jednalo se o 38 kusů od Venci Brantlika z Plzně. K těmto holoubatům přibylo ještě dalších 30 holoubátek od táty z Heřmanovic. Během tohoto posledního týdne měsíce dubna jsem holoubata naučil pít a samostatně žrát. To bylo ale na dlouhou dobu to poslední, co jsem pro ně mohl udělat. 1.května jsem na 2 měsíce musel odletět na služební cestu do Litvy a tak veškerou pěči převzala má přítelkyně. Domluvili jsme se, že co nejdřív začne holoubata pouštět k proletům tak, aby si co nejdříve zvykla na okolí.

obr.1 Holoubata po nastěhování v dubnu 2009

Po mém odletu jsem se pořád přemlouval k tomu, že nesmím mít strach. Spoléhal jsem na to , že přítelkyni pomůže můj táta a taky kamarád z Drobovic a kolega ze ZO Čáslav, pan Havránek.

Bohužel přítelkyně asi 2 týdny po mém odletu onemocněla a nemohla se o holoubata starat. Hlavní roli přebral pan Havránek a týden dojížděl k našim holoubatům a staral se o ně. Po té, co se přítelkyně uzdravila, přebrala opět péči ona. To už bylo cca 4 týdny od doby co byla holoubata nastěhovaná. Cítil jsem, že už byl nejvyšší čas, aby šla ven. Bohužel sled některých udalostí vše komplikoval. Nakonec přítelkyně s pomocí svého táty holoubata pustila. Bylo to za 5 min. 12,nebo spíš už pozdě, protože holoubata byla už 8-10 tydnů stará. Také to podle toho vypadalo. Holoubata se rozletěla po okolí, seděla na stromech, …. Přítelkyně z toho byla nešťastná, ale nedalo se nic dělat. Některá holoubata se poztrácela. Bylo to období, které mé přitelkyni pořádně pocuchalo nervy. Několikrát mi smutná volala do Litvy a já začal nabývat přesvědčení, že už je nikdy znovu nepustí, …. :-)A hlavně jsem byl úplně bezmocný, 1000 km daleko. Ale nestěžoval jsem si, protože jsem věděl, že to nemá vůbec lehké a byl jsem ji vděčný za to, že se o ně stará! Nakonec byla holoubata během mé 2 měsíční nepřítomnosti puštěna 10x. Během této doby, od ostavení až po 1. července, holoubata nedostala žádné medikamenty! Až na holoubka 811, kterému musel pan Havránek podat Entizol. Ale holoubata dostávala pravidelně 2x týdně do vody Looksap a na krmivo pivní kvasnice, dále Naturaline a pravidelně se koupala. Myslím si, že přítelkyně složila holubářské zkoušky na výbornou. A i proto ji tak moc miluji!

obr.2 Takto přítelkyně pečovala o holoubata

Tak toto bylo období o kterém vím jen z vyprávění. Od této doby, od 23:30 1.7.2009 jsem péči opět přebral já.

2.7. jsem viděl svoje holoubky po 2 měsících. Od žlutohlavých písklat až po sebevědomá holoubata. Hned od 2.7 do 6.7. jsem provedl kůru proti trichomoniadám Ronidazolem a holoubatům jsem poskytoval celodenní volnost. Po přeléčení trichomoniád holoubátka dostala krmení s bílým jogurtem. Po 2 týdnech, kdy jsem holoubatům nechával volnost, začalo období, kdy jsem je učil určitému režimu. Ráno jsem byl na holubníku už před 6 hodinou, holoubata jsem vyhnal k proletu, vyčistil jsem a připravil vodu a krmení. Hloubata létala podle své vůle někdy 15 min., ale také někdy i přes hodinu. 14.7. jsem si po proletech všimnul, že některá holoubata po dosednutí zvracela. Ihned jsem nasadil léčebnou kůru Belgamcem, která trvala 5 dní. Holoubata dostala dietu a nemusela chodit ven. Po tomto zásahu se holoubata očividně spravila a tak jsem mohl pokračovat v proletech ráno a večer. Během tohoto období jsem holoubata krmil směsí Czempion-standard, do které jsem přidával ještě více pšenice a granule od firmy Versele-laga. Takto jsem pokračoval celý týden od přeléčení holouběcí nemoci až k datu 24.7. 2009. To jsem pochytal všechna hloubata a odvezl jsem je k 1. nácviku ….

obr.3 Box na trénování holoubat

  24.7. 2009 jsem okolo 10 hodiny dopoledne pochytal 59 holoubat do boxu a do koše. Vyrazil jsem s nimi do 5 km vzdáleného Perštejnce. V 10:50 jsem je po uklidnění pustil na kopci, ze kterého byla přímá viditelnost k holubníku. Prožíval jsem si ten divný pocit, který mám vždy, když musím poprvé pustit holoubata dál od holubníku …. Počasí bylo dobré, sluníčko hřálo a viditelnost byla také dobrá. Po vypuštění holoubata kroužila ve výšce. Jen 671 - „Oficiálně nejuvrkanější holub“ seděl na blízkém stromě. Tak jsem mu vyhrožoval že když nevzletí, tak poletí sám na vlastní pěst. Nevzlétnul. Vybral si tu těžší variantu …. Zbytek holoubátek se mezi tím vydal na opačnou stranu než měl. Odjel jsem zpět k holubníku, kde jsem na ně čekal se sousedem. V 11:40, když už jsem byl nervozní, přilétlo hejno 52 holoubat, které po dosednutí ihned zalezlo do holubníku. Ze 7 opozdilců se 4 vrátili ještě ten den, 2 druhý den a 1 holoubě se ztratilo. 671 byl doma v 18:00 večer.

obr.4 CZ 09-059-671 "O.N.H."

Dva dny po tomto nácviku jsme s přítelkyní holoubata navakcinovali Colinakem NH proti Paramyxoviroze a Herpesviroze. To bylo 26.7.2009. Druhý den měla holoubata volno, slunila se a koupala. Ale vzhledem k tomu, že datum 9.8., kdy se měl uskutečnit první nacvik OS, se rychle blížilo, jsem holoubata 28.7.09 znovu vyvezl na nácvik. Tentokrát do 15 km vzdálených Košic. V tomto oblačném dni vystartovalo k domovu 58 holoubat v 14:20. V 15:10 doletla první 3 holoubata, dalších 34 holoubat přilétlo v 15:34. Dalších 7 holoubat přilétlo chvíli po nich. Z chybějících 14ti holoubat se 9 vrátilo do večera, 1 druhý den ráno a 4 se ztratila.Když to vezmu zpětně, tak si myslím že to byl velký risk brát holoubata na nácvik 2 dny po vakcinaci proti paramyxo ….

O další 2 dny později, 30.7.2009, jsem holoubata odvezl na 25km do Zásmuk. Počasí bylo dobré, foukal jz vítr a tak jsem holoubata pustil v podvečer v 17:35. Tenhle nácvik mi řádně pocuchal nervy, …. Z 53 holoubat se 18 vrátilo 1. den, 25 2. den, 3 3.den, 3 ještě později a zbytek se ztratil. Od tohoto nácviku jsem se zařekl, po konzultaci s p. Havránkem, že holoubata už večer nikdy nevyvezu!!! I když opět to zpětně beru tak, že to pro ně i pro mě byla zkušenost k nezaplacení.

V posledním týdnu před nácvikem OS jsme s panem Havránkem udělali ještě 2 společné nácviky ze vzdálenosti 25 a 33 km. Starty proběhly vždy brzy ráno tak, abych mohl být v 7:00 v práci. Tyto nácviky proběhly úplně bez problémů. Holoubatům let ve větší skupině svědčil.

Společný nácvik OS Peruť- Žebrák

9.8.2009, po 5 soukromých nácvicích a mnoha nalétaných kilometrech kolem holubníku, holoubata absolvovala 1. nácvik z kamiónu OS. Žebrák vzdálený 109 km. Mých 49 holoubat odstartovalo poprvé v životě společně s dalšími tisíci holoubat k domovu v 6:30. V 8:45 dolétla první 2 holoubátka, další následovalo v 8:50, další 2 v 9:08, 9:13, 5 v 9:22 a tak dále. Do 10 hodin jsem měl doma 16 holoubat. Celkem 1. den dolétlo 32 holoubat z 49. Dodnes mi chybí z tohoto nácviku 5 holoubat. Až později jsem se od kamarádů dozvěděl, že ten nácvik byl pro spoustu lidí katastrofa. Prý byly velké ztráty. Nevím co je na tom pravdy, ale je pravda že např. kamarád , který vůbec nelétá špatně měl do 11 hodin 10 holoubat a další kamarád jen 3 …. Nezbylo nám tedy,než si přát aby se co nejvíce holoubat vrátilo zpět.

Po návratu z nácviku jsem začal holoubata krmit 3 fázově a úplně jiným krmením, než na které byla holoubata navyklá. To se projevilo i na trusu …. Měl jsem obavy jak dopadne 1. závod. Hold, chybami se člověk učí. Ve čtvrtek před závodem jsem holoubata vyvezl na krátký nácvik. Spíš jen pro to, aby jim pobyt v boxu přišel jako úplně normální věc a neměla z toho strach. Nácvik byl bez problémů a holoubata byla za 10 min. doma.

První závod

 V sobotu 15.8. jsem poprvé v Čáslavi košoval na závod. Nasadil jsem 32 holoubat. Serie v OS byla 30/5 a do CM holoubat 10/5. Protože jsem si chtěl vyzkoušet, jestli dokážu tipnout tu 1. desítku, tak jsem si dal záležet a připravil jsem si prvních 10 holoubat. Košování bylo bez problémů. Ikdyž mi vadilo že ve velkém vedru musela holoubata do kamionu už v 16:00. Nedá se nic dělat, někdo v OS prostě musí být 1. při svozu. V neděli nám za krásného počasí pustili holoubata v 6:45 ve 169,61 km vzdáleném Stříbru. Na tento závod se přijel podívat kamarád V. Brandtlík s manželkou. Podle mých poznámek bylo krásně teplo a foukal JZ vítr. Prostě paráda. Při povídání o všem možném nám čekání rychle ubíhalo. V 9:23:34, přesně po 2 hodinách a 38 minutách letu přilétl první holoubek. Prozvonil jsem, tak jak jsme byli spolu domluveni, pana Havránka. Ten ještě doma holuby neměl. Ale jelikož to má dál, tak to bylo normální. Ani ne 2 minuty po 1. přilétl další holoubek. Po té už to padalo následovně: 9:26:16; 9:30:14; 9:31:58; 9:39:36; 9:40:27; 9:41:02; 9:41:30;9:41:34; ….Byla to paráda, každou chvíli padal holub a já byl v sedmém nebi. Byl jsem rád i pro to, že náštěva viděla krásný dolet. Odpoledne jsme otvírali hodiny a hned mi bylo jasné že závod se povedl jak mě, tak i celé ZO. Před mého 1. holuba se dostali jen 3 ze ZO. Můj byl tedy 4.v organizaci. Když přišli výsledky, vše se potvrdilo. ZO umístila 36,56% holoubat, já měl 4.holoubka v ZO.

Celkem jsem z 32 nasazených umístil 16 holoubat. Pětku jsem měl odlétlou za 8 min., když 1. holoubek začal 19. místem v OS a pátý byl na 50. místě. To znamená že za tu dobu přilétlo do celé oblasti 27 konkurenčních holoubat. To stačilo bohatě na 2. místo v závodě a 2. místo celkem. Z první desítky jsem trefil 6 holoubat. Ztratil jsem 1 holubičku. Takový záčátek jsem nečekal! Po závodě jsem dal holoubátkům koupel a nechal jsem je relaxovat. V napáječkách měli čistou vodu a v krmítku super dietu. Tu mohly zobat podle chuti! Večer jsem jim do vody k pití podal přípravek Mumm! V pondělí ráno holoubátka už před 6 hodinou ranní trénovala.

obr.5 Holoubata trénovala vždy časně z rána

Létala sama a s chutí! Měl jsem z nich radost. Během tohoto dne jsem krmil stále dietou, která byla ale zvlhčena česnekovým olejem vlastní výroby a posypána pivními kvasnicemi. Ráno dostala do vody po měsíci prevenci proti trichomoniádám. Odpoledne měla jako pití k dispozici kopřivový čaj. Tím jsem sledoval očištění jater , ledvin a celého organismu . Tento postup se osvědčil a holoubátka měla už den po doletu nádherný trus. V úterý ráno dostala k pití Naturaline a do krmítek 50 % diety a 50% směsi 23 druhů zrnin. Ve středu už jsem krmil pouze směsí 23 druhů zrnin a do vody jsem přidal multivitamín Vita Peka 3. Ve čtvrtek brzy ráno jsem holoubata pochytal a společně s panem Havránkem jsme jeli na nácvik zhruba z 25 km. Ten proběhl úplně bez problémů. V tento den měla holoubata k dispozici v napáječkách po celý den čistou vodu. Ale v krmítkách už měla Gerry +IC. V pátek ráno do vody dostala Naturaline, večer Mumm a po celý den dostávala Gerry +IC. V sobotu, v den košování, holoubata dostala pouze čistou vodu a plné krmítka Super diety. V sobotu už jsem holoubata nikdy k proletu nepouštěl. Oni na to stejně byli zvyklí, protože v sezoně starých holubů o víkendu taky ven nechodili, protože jsem měl strach že je odtáhnou cizí holubi...K tréninkovým letům kolem holubníku mohu říct toto. Jedinné pravidelné prolety absolvovali od pondělku do pátku pouze ráno a večer. Někdy jsem je pustil i odpoledne, ale to bylo nepravidelně a ani jsem je nenutil létat. Nejlépe holoubata trénovala ráno. Odpoledne a večer jsem je nikdy létat nenutil z důvodu velkých teplot a tak si holoubata létala jen tolik, kolik chtěla sama od sebe... Stejně odpoledne a večer nejraději sedali na černý bez a ozobávali černé kuličky... :-)

obr.6 Důkaz náklonnosti holoubat k černému bezu

 Závod Přimda

Ale to jsem trochu odbočil. Takže v sobotu odpoledne jsem pochytal 31 holoubat, která úspěšně absolvovala závod ze Stříbra a k těmto 31 kusům jsem ještě přidal 5 opozdilců, kteří se vrátili z nácviku Žebrák. V neděli 23.8.2009 v 7:30 odstartovalo 1802 holoubat OS Peruť ze 193,50 km vzdálené Přimdy. Na jejich přílet jsem tentokrát čekal sám a byl jsem plný očekávání jestli holoubata zopakují výkon z minulého týdne , nebo jestli to byla jen náhoda. K holubníku jsem dorazil hodně brzo, protože jsem si chtěl všechno v klidu připravit. Hned po příjezdu na mne čekal na vletu holub. Byla to „Chlupatá nožka“, oblíbenkyně mé přítelkyně, která se vrátila z nácviku Žebrák. Pustil jsem ji do holubníku, kde se nacházela 4 holoubata která mi daroval pan Havránek, a dal jsem se do příprav. Řádně jsem vše vyčistil, podlahu ošetřil bělobou firmy Natural a všechný spáry a zákoutí jsem vystříkal sprejem proti hmyzu od firmy Natural. Všechny nečistoty jsem si nametl ke dveřím, což se později projevilo jako chyba. Když jsem si potom z venku ten trus a zbytky běloby nametal smetáčkem na lopatku, tak mi ty 4 holoubata, zvyklá pravidelně po ránu trénovat, vyletěla nad hlavou ven.Byl jsem ale v klidu , protože opravdu bylo ještě brzy a navíc holoubata byla hladová. No ale hlad nehlad, holoubátka začala kroužit kolem holubníku až nakonec odlétla pryč. Asi tak po hodině se holoubata znovu objevila u holubníku. To už ale byla doba kdy se dal čekat přílet závodníků. Holoubata ale nechtěla sednout a při jednom kolečku, kdy mi vždy na chvíly zmizí z dohledu za stromy, se nad holubník vrátily ne 4 holoubata, ale 5! Bylo to první holoubě z Přimdy, holubička 810. Nevím jak dlouho to trvalo, ale věřte mi, že ta doba kdy létala s těmi 4 holoubaty kolem holubníku, mi přišla jako celá věčnost! Nakonec jsem ji po letu dlouhém 2 hodiny a 48 minut konstatoval. To bylo v 10:18:18. Opět proběhl domluvený signál s panem Havránkem-prozvonění jeho mobilu. Další holoubata přilétávala následovně: 10:20:33, 10:20:42, 10:23:33, 10:26:17, 10:26:52, 10:27:23, 10:27:38, 10:28:47, 10:28:55,... Přilétávajících holoubátek byla plná obloha. Buď padaly na holubník jako kámen nebo elegantně plachtily kolem. Při tomto doletu jsem opět prožíval ten nádherný pocit, který se slovy nedá ani popsat. Příjemným překvapením pro mne bylo 3. místo mého holuba „Joe Black“, který byl jakožto opozdilec z Žebráku napsán pod čarou.

obr.7 "Joe Black"

 No hold i s opozdilci se musí počítat! :-)Všech 36 holoubat bylo doma do oběda.Po zveřéjnění výsledků to vypadalo následovně. Z 36 jsem dostal do procent 16 holoubátek. První , He 810, brala 27. cenu v OS. V ZO to bylo 4. místo, když ta 1. tři holoubata byla v OS na 23., 24. a 26. místě. Tady chyběli ty ztracené vteřiny... Na kdyby se ale nehraje, výsledky platí a mě nezbývá, než pogratulovat panovi Halamovi k prvním třem holubům v ZO. Takže celkově v závodě 9. místo a v oblasti jsem klesnul na 4. příčku. Z první desítky jsem tentokrát trefil pětku.

Pochybnosti před třetím závodem

 Týdenní cyklus přípravy na další závod probíhal opět tak, jak už jsem psal výše, pouze se neuskutečnil čtvrteční nácvik. Jelikož během týdne meteorologové předpovídali na neděli déšť začal jsem mít pochybnosti, zda li mám nasadit všechna holoubata... A tak, jako vždy když váhám nebo mi něco není jasné, jsem vytočil číslo na pana holubáře s velkým „H“, pana Zdeňka Krajčího z OS Karviná-Ostrava. Tento velice hodný člověk, kterého považuji za svého učitele a za svůj holubářský vzor, mi svými radami a svým klidem pomohl získat zpět můj klid. Na závod půjdou všechna připravená holoubata! Jen jsem je pro jistotu trochu víc vykrmil pro případ nějakého maléru. V sobotu 29.8. jsem za deštivého počasí nasadil 36 holoubat na závod, při kterém poprvé zavítala do Německa, do Ambergu.Když jsme zasouvali box do auta, v duchu jsem holoubátkům slíbil že pro většinu z nich to je poslední zkouška sezony. V neděli ostartoval závod na vzdálenosti 260 km v 8:00. Bylo polojasno a vál západní vítr. V 11:33:22 jsem konstatoval opět jako první holubičku 810, která však nyní šla rovnou do holubníku. V 11:34:21 jsem konstatoval už 5. holuba. Jeden byl však „nemistr“ a tak jsem na uzavření serie čekal do 11:37:46.Opět nádherný dolet a po zveřejnění výsledků jsem se dozvěděl, že jsem poskočil na 3. místo v OS se ztrátou asi 20 bodů na prvního. Znovu se mi podařilo tipnout tu první desítku a tím jsem splnil kritérium 15 možných umístěných holoubat v CM. Radost mi kalila nepřítomnost 10 holoubat. Některá se vrátila později, ale i tak mi na Ambergu zůstala holoubata, která do té doby ani jednou nezaváhala.

Poslední třístovka

  Příprava na poslední závod v sezoně neproběhla tak jak měla. Zažitý stereotyp mi narušila má práce, kdy jsem musel být ve službě QRA. Tato služba spočívá v nepřetržitém střežení vzdušného prostoru ČR. Pro představu to probíhá tak, že máte 25,5 hodiny službu,pak den volno, a zase službu, volno atd. Na mě to připadlo na týden před posledním závodem. Takže vše probíhalo tak nějak improvizovaně. Navíc na víkend znovu hlásili déšť a my už letěli závod přes 300 km. Padlo rozhodnutí vzdát souboj o titul a dostát svému slibu, který jsem holoubátkům dal při nasazování na Amberg. Tím jsem se pojistil i proti tomu že v případě krachu bych další rok začínal odznova. Rozhodl jsem se že na závod vyšlu pouze 10 holoubat. Vzhledem k předpovědi a jiným okolnostem jsem vybral následujících 10 holoubat. 805 a 658, protože obě měla šanci na své 4. umístění, dále holubičku, která se mi po 3 týdnech vrátila ze Žebráku. K těmto 3 jsem přidal už výše zmíněnou 810, která byla v předchozích závodech 2x 1. na holubníku. Zbývajících 6 holoubat jsem vybral, vzhledem k očekávanému dešti, podle stavu jejich opeření a podle jejich spolehlivosti. Těchto 6 holoubat dosáhlo v předchozích závodech sem tam na umístění a když ne, tak dolétli vždy těsně po %. Na ty jsem se mohl spolehnout. V sobotu jsem si nasadil svých 10 vyvolených a od kolegů ze ZO jsem si vyslechnul že jsem se připos...atd :-)

V neděli v 9:00 holoubata odstartovala v 314 km vzdáleném Tennenlohe. Samozřejmě že nepršelo, ale bylo po dešti a svítilo sluníčko. Sedmilhářům se prostě nedá věřit:-) V 12:56 dolétla 1. holubička 677, v 13:04 658 a v 13:07 805. Pro 658 a 805 to byla čtvrtá cena ze čtyř nasazení. A to taky byli poslední holubi, které jsem dostal do %. Holoubata z DT krve přilétla trochu později a to v 13:15, 13:19, 13:21 a 13:22. Tato holoubata, která přilétla těsně po % v rozmezí 7 minut, pocházejí z originálů od pana Krajčího, přičemž jejich předci dosahují super výsledků na moravských dálkách! Jsou pro mne příslibem do budoucna a věřím že v případě horšího počasí by ten výsledek závodu dopadnul jinak. Nicméně chlapům holoubata zaletěla opravdu dobře a já jsem zažil sešup o 14 míst dolů na celkové 17. místo. Po závodě jsem zaslechl že to byl hodně lehký závod. To opravdu byl, ale po bitvě je každý generál... Z posledního závodu jsem ztratil 1 holubičku. 810ka se vrátila odpoledne se 2 ranami na břiše a já musím smeknout před její vůlí k návratu domů! Holka moje sice na potřebné umístění nedosáhla ale radost mi udělala!

obr.8 Holubička "810"

Tím skončila krásná sezona a zároveň začala příprava na další... I přes to, že to už od začátku vypadalo na hodně těžkou sezonu, poznamenanou 2 měsíční služební cestou do Litvy, to všechno dopadlo dobře a holoubátka předčila má očekávání. Holoubátka mi odpustila i mé chyby, které jsem v průběhu přípravy udělal pod vlivem časové tísně. Snad poučen z chyb, budu společně s 36 nyní již ročními holoubky, bok po boku vstupovat do sezony 2010. Zároveň chci tímto poděkovat přítelkyni Katce a panu Havránkovi za jejich péči, se kterou se starali o holoubátka po dobu mé nepřítomnosti. Dále tátovi, panu Krajčímu, Vénovi Brandtlíkovi, panu Zimovi a panu Kašubovi- oni vědí za co! A také panu Matuškovi za klapku Talent na jeho stránkách. Přátelé, děkuji Vám!